Dle § 81 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinen zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, přičemž povinný podíl těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců je stanoven ve výši 4%.

Povinný podíl lze v souladu s ustanovením § 81 odst. 2 zákona o zaměstnanosti plnit následujícími způsoby:

a)    zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru ve výši povinného podílu

b)    odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům

c)      odvodem do státního rozpočtu

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

ad b)   Při výpočtu náhradního plnění se v souladu s ustanovením § 18 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, postupuje tímto způsobem:

            Příklad:

            Zaměstnavatel odebral ve sledovaném kalendářním roce výrobky v celkovém objemu 200 000,00 Kč (bez DPH). Tato částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za I. – III. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Údaj o průměrné měsíční mzdě bývá zveřejňován ve Sbírce zákonů ke konci sledovaného kalendářního roku, proto pro náš výpočet budeme uvažovat o částce 23 000,00 Kč (v   roce 2008 se jednalo o částku 22 942,00 Kč).

           
Potom výpočet provedeme takto:

           
odběr zboží nebo služeb                             200 000,00 Kč

            průměrná mzda za I.-III. čtvrtletí                     23 000,00 Kč

            sedminásobek průměrné mzdy                    161 000,00 Kč

            výpočet náhradního plnění                    200 000 : 161 000 = 1,24

ad c)   Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, o kterou zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za I.- III. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku.

            Budeme-li opět uvažovat o průměrné měsíční mzdě 23 000,00 Kč, pak by roční odvod do státního rozpočtu za 1 zaměstnance činil 57 500,00 Kč.

Lze předpokládat, že průměrná měsíční mzda se do budoucna bude neustále zvyšovat, a tím porostou i částky povinného odvodu do státního rozpočtu. Přitom existuje možnost nakupovat zboží nebo využívat našich služeb v kvalitě srovnatelné s konkurencí a využít přitom možnosti tzv. náhradního plnění. Vezmete-li při svých obchodních aktivitách v úvahu i toto hledisko, lze se jednoduchým způsobem přesvědčit o výhodnosti naší nabídky.